V prosinci 2017 si Tomáš vytipoval několik svých známých, kteří by mohli být ochotni prosedět více dnů v sedle kola a navrhnul krásný cyklo výlet: Na silničkách napříč Československem. Pro vyznavače vytrvalostních disciplín je to myšlenka velmi lákavá, však se také zapojilo do diskue několik adeptů. Jenomže ona taková akce má jeden háček: 1000km na kole za víkend běžný smrtelník neujede a většina sporťáků si šetří dny dovolené na letní závody a aktivní dovolené.

Minulý rok jsem přijela do oblasti Alto Adige (Südtirol), abych si poběhala po okolních kopcích a pocítila naživo atmosféru cyklistického etapového závodu Giro d´Italia. Bylo to krásné, ale něco mi chybělo. Konkrétně to bylo kolo. A řekla jsem si, že až se příště pojedu na Giro podívat, tak tady výlety strávím v sedle. A tak se také stalo.

Po celodenním výletu na Passo dello Stelvio jsme potřebovali na další den vybrat nějaký méně náročný výlet. V údolí Val Venosta je možností nespočet, kopce kam se podíváš. Jako první padl na mapě prst na jezero Zufrittsee.

Ubytováváme se v kempu v městečku Laces. Nad ránem se probouzím na ruch ze silnice, která vede směr Stelvio. Provoz je opravdu hustý, spousta náklaďáků, celkem mi to kazí náladu. Ale jak se mi rozzáří oči radostí, když vyjedeme z kempu a zjistíme, že tudy vede kouzelná cyklostezka! Krásná úzká asfaltka křižující horská městečka.

Víte, co je to Outward Bound? Já jsem se s tímto pojmem setkala poprvé, když mi napsal Jirka a nabídl mi možnost zažít tuto akci na vlastní kůži. Tým pod záštitou outdoorového obchodu Hanibal musel z důvodů nemocí a zranění měnit na poslední chvíli složení a já jsem byla jedním ze šťastlivců, kteří se vydali na víkendové dobrodružství „O Trofej Outward Bound 2017“.

Loni jsem po mnohaleté pauze přesedlala na silniční kolo. Letos starou dobrou Favoritku F1 nahradila karbonová Eliška. S takovou – o 3 kila lehčí – silničkou se lítá ještě radostněji! Samozřejmě, že jsem začala pošilhávat také po nějakém cyklistickém závodě. Ten první přišel nečekaně rychle. On to ale nebyl klasický závod, ve kterém se zuby nehty držíte pelotonu a v balíku riskujete, že s malým zaváháním jednoho článku padnete k zemi. Byl to orientační závod. A když mi Tom napsal, že je určený nejen pro jednotlivce ale i pro dvojice, tak jsme se shodli, že ve dvojku by z toho mohla být celkem zábavná vyjížďka.

Jeden kamarád mi řekl, že jednou jel s jedním kamarádem, který jezdívá se svými kamarády...

A letos jsem nabrala odvahu a přihlásila se jako účastník zájezdu taky :)