Jeden kamarád mi řekl, že jednou jel s jedním kamarádem, který jezdívá se svými kamarády... A letos jsem nabrala odvahu a přihlásila se jako účastník zájezdu taky :)
Tento rok jsem začala trochu více jezdit na kole. Svoje zásluhy na tom měl mj. fakt, že jsem měla sportovní úraz, který mi nedovolil ze začátku roku běhat. Moje trekové kolo jelo celkem ztěžka, tak jsem oprášila taťkovu starou Favoritku. Z nostalgie a z úcty ke staré dobré poctivé práci jsem nechtěla do konstrukce kola moc zasahovat. Nechala jsem vyměnit pouze pláště, pohodlnější sedadlo a nové kliky vč. uložení, abych mohla na kolo namontovat nášlapné pedály.
After 12yrs back on road bike! Daddy's ex race bike :P The best way to knee recovery #retro #fun #favorit #czechmade pic.twitter.com/aM6sL0df4A
— Petra Mücková (@petra_muckova) February 8, 2016
Přišel den D. Přijíždím na místo plánovaného odjezdu a poprvé se potkávám s chlapama, se kterýma strávím sportovní víkend. Jací asi budou sporťáci? Budu jim stíhat? Nebudu moc brzdit? Jediná ženská, nezkušená cyklistka, navíc jediná s retro kolem s 5ti kolečkem... Žádná z mých obav se naštěstí nenaplnila.
STAGE 1 - Poprvé v grupě
100km/1320m+
Projetá trasa na Strava.com zde
Moje první kilometry v balíku cyklistů. Komunikaci v grupě znám pouze z videí na Youtube... a ono to tak nějak v reálu skutečně funguje :D Poprvé v životě zažívám tu možnost schovat se do balíku před odporem vzduchu a jen tak zlehka šlapat do pedálů. Ale přiznávám, že z toho mám trochu pocit "podvádění" a tak se snažím občas taky prorážet vítr vlastní silou. Večer přijíždíme do Starej Bystrice, kde máme domluvený nocleh.
STAGE 2 - Na kole až pod nejvýchodnější štít Západních Tater
150km/2230m+
Projetá trasa na Strava.com zde a zde
Vlna horkých letních slunečních dnů pokračuje a my hned ráno vyrážíme směr Tatry. Naštěstí na kole člověka za jízdy příjemně ofukuje okolní vzduch, tak to horko tolik nevnímám. Také máme s sebou doprovodný vůz, který nás na vrcholu každého většího stoupání čeká s vychlazeným pifkem a ovocem - tomu říkám motivace vyšlápnout kopec.
Chlapi se mi smějí, že se jim snažím v kopcích ujet - ale zkuste si to jezdit na staré Favoritce s přehazovacíma páčkama na rámu, kdy při každé změně převodu musíte s citem doladit polohu páčky... Prostě přehazuji, jen když je to nutné a tak se do každého kopce urvu z balíku, využiju svou kinetickou energii na maximum a rozjedu se do kopce na těžký převod, co to dá. Většinu kopců vyjíždím "ve stoje" - zapojím tak svaly, které mám vytrénované z horských běhů ;)
V Ružomberku přichází typická letní bouřková přeháňka. Naštěstí jsme v centru města a můžeme sednout do koliby na dobrý oběd a přečkat bouřku. Do Podbanského přijíždíme v podvečer, obloha je zase jako vymetená a před nosem se nám tyčí tatranské vrcholy osvětlené paprsky zapadajícího slunce. Romantika hadr!
STAGE 3 - Regenerační vyjížďka
100km/1560m+
Projetá trasa na Strava.com zde
V sobotu je plán daný - chlapi vaří guláš a kdo má chuť, vydá se na nejvyšší vrchol Západních Tater Bystrú. Já mám ze Štefánika stále namožený nárt, tak jsem ráda, že ukecám Pavla, ay si se mnou namísto turistiky dal regenerační sobotní vyjížďku. Z 60ti kilometrů je nakonec 100km. Ale podívali jsme se až na okraj NP Nízké Tatry, cestou jsem pozdravila kamaráda v Gerlachove, vyšlápli jsme si to na Štrbské pleso a natrénovali jsme aero-posed při sjezdu zpátky do Podbanského. Byla z toho moc pěkný výlet.
STAGE 4 - Na jeden zátah zpátky domů
213km/2450m+
Projetá trasa na Strava.com zde
V neděli vstáváme brzy ráno, abychom stihli dorazit domů v rozumný čas. Na úvod hážu svůj první držkopád s nášlapnými pedály, když se před odjezdem ohlížím, proč chlapi jěště nejedou a zapomenu, že mám pedály, ze kterých se musím vycvaknout... Já mám prostě pocit, že žena nemůže být dáma a sportovkyně zároveň. Já jsem si jednoznačně vybrala tu druhou variantu, vkuse dobité a doškrábané nohy jako malé dítě :D
Celý den se nese v duchu "úprk před bouřkovými mraky". Celkem se nám daří před deštěm ujet, jen místy projíždíme mokré vozovky. Někteří využijí doprovodných aut a v bouřce u Dolného Kubína nahodí kola na auta a nechají se odvézt. Potkáváme se v resturaci v Terchové, kde si dopřávám vydatný oběd a posiluji se na druhou část cesty. Mimochodem: já věděla, že ze Zázrivé do Terchovej vede dlouhý táhlý kopec. No po této cyklovyjížďce si budu moc dobře pamatovat, že tenhle tahoun je zakončený nechutným prudkým stoupákem! Podobně si zapamatuju také stoupání za Terchovou směr Radôstka. Nedá mi to nezmínit ještě krásnou cyklostezku ze Starej Bystrice do Krásna nad Kysucou - chrochtám si blahem, jak je tady krásně!
Zdoláním táhlého stoupání na Konečnou přejíždíme státní hranice. Domů už je to plus-mínus jen z kopce dolů. Déšť v okolí Ostravice, tj. kousek před domem, už neřešíme. Nakonec nám na poslední kilometry ještě vysvitne sluníčko a do Lubiny dojíždíme pro zasloužené pifko za sucha.
Skvělý společensko-sportovní víkend. Doufám, že mě s sebou chlapi vezmou i příští rok :)