Úprk do tepla - balíme to!

Taky si občas říkáte, jak to ti cestovatelé dělají, že vypadnou na několik měsíců do světa a objevují nová místa? S Laďou jsme taky zatoužili po takovém dobrodružství. OK, několik měsíců je pro většinu pracujících nereálná dovolená. Ale když si během roku pošetříte dovolenou a cestování nasoukáte do prosince mezi Vánoce a Nový rok, tak už se dá pár týdnů vykouzlit. A tak jsme kouzlili. Měli jsme celkem jasné požadavky - Laďa chce jet do tepla, já chci něco nízkorozpočtového (v rámci možností). Volba padla na LAOS. 

Laos působí jako turisticky poměrně málo profláknutá krajina a je v něm spousta lákadel. Nejdříve se zdálo, že se vypravíme ještě do nějaké další země, abychom se taky okoupali v moři. V úvahu připadal Vietnam nebo Kambodža. Pak jsme si ale spočítali, že pět týdnů není až tak dlouhá doba a než abychom marnili čas dlouhými přesuny, tak zůstaneme celou dobu v Laosu. V klidu a důkladně tuto krajinu procestujeme. 

 

Je tady ještě jeden důvod, proč jsme vybrali právě Laos. Doma jsem si otevřela kalendář ultra trailových závodů v JV Asii a hledala jsem, kde se v prosinci něco pěkného běží. Do pomyslného itineráře perfektně zapadl Bolaven Trail. Trasa vedoucí přes náhorní plošinu Bolaven plateau proslulou vodopády, čajovými a kávovými plantážemi a krásnou džunglí. 

Já vybírám samozřejmě nejdelší 100km trasu, Laďa jde do 60km. Je to sice jen 100km s cca 4000 metry převýšení, ale nemám absolutně žádný odhad na možný finišerský čas. Možná to sfouknu pod 18 hodin. Ale limit 36 hodin spíše nasvědčuje tomu, že se budeme často prodírat prorostlou džunglí rychlostí okolo 2km/h. Uvidíme. V každém případě to bude nevšední zážitek. 

 

 

V katalogu Montane jsem prolistovala nabídku batohů a není náhoda, že mi hned padl do oka Trailblazer. Prý jeden z nejprodávanějších modelů. Ani se nedivím, je perfektní, má spoustu vychytávek, hodně kapes (ano, budeme se muset ještě skamarádit, abych se zorientovala, ale to bude rychlovka). Jedná se o ultralehký lezecky batoh, který se vyrábí v objemech 18l, 30l a 44l.

 

 

Závodní balíček je celkem jasný - běžecká vestička Gecko s 1,5l camelbagem, možná přidám ještě 0,5l softflask. Do vesty se mi ještě bez problémů vejde voděodolná Minimuska a buffka na hlavu (proti slunci). Na sebe hodím jen tílko a sukýnku z běžecké série MONTANE Via Trail. Dlouho jsem přemýšlela nad běžeckými holemi, nakonec jsem je sbalila taky. Nad obutí jsem neváhala ani chvilku, jdu do VIVOBAREFOOT Primus Swimrun. Další místo zabírá v batohu povinná výbava a pár gelů a raw tyčinky (ne, v Laosu nechci dělat pokusy s novými energetickými gely). Ale popravdě, spoléhám na občerstvovačky plné banánů, kokosových ořechů a dalšího ovoce (takto nějak popisoval své zkušenosti s ultra trailem v Thajsku Sucháč, tady by to mohlo být podobné). Podstatnou výbavou je taky čelovka. Beru si starou dobrou osvědčenou PETZL Reactik a jako záložní zdroj přibalím ultra-minimalistickou čelovku PETZL Bindi. Bindi je navrhovaná skutečně jako záložní světlo, nevydrží svítit celou noc, ale nabízí 3 různé intenzity osvětlení (nejvyšší stupeň svítí neuvěřitelně silně) a čelovku je možné dobíjet z powerbanky za chodu. Na tuhle testovačku se těším :)

 

 

Největší oříšek bylo vymyslet oblečení na přesun z Evropy do JV Asie, abych cestou neumrzla a neprochladla. Zvolila jsem tenoučké dlouhé kalhoty (budou se hodit v Laosu taky na plavbu po Mekongu, abych uchránila nohy před pijavicemi). Nahoru se navrstvím jako cibule - tílko, dlouhoruké tričko, tenká mikina a výše zmíněná minimuska. To bude nejteplejší oblečení, jaké s sebou vezmu. Do batohu jsem přibalila už jen 2 trička s krátkým rukávem, kraťasy a pár kousků spodního prádla. A malinký balíček s dlouhými nepromokavými kalhoty pro případ, že by mi promokly moje dlouhé kalhoty a já se potřebovala zahřát.

Dále jsem přibalila plavky, ručník, Vivobarefoot sandály, základní drogérii a lékárničku. Anti-hnačkový balíček má v seznamu Laďa, se Smectou a živočišným uhlím jsme nešetřili, nechceme si pros... dovolenou :) Nejtěžší položkou v batohu je malá zásoba jídla (jak už jsem psala, chci mít jistotu, že nebudu muset tlačit do hlavy fastfoody). Takže kilečko mých oblíbených kešu (tipovací otázka - za kolik dní mi je Laďa vyzobe? :)), nějaké datle, fíky, směs semínek a k nim pohanková kaše (tu si nechávam přes noc napučet ve vodě a na druhý den mám na snídani výbornou kaši bez vaření). A přihodila jsem ještě ampulku chilli koření, ať to má grády.

 

 

Dost bylo úvodních blábolů. Pokud se budete chtít podívat do Laosu s námi a budete chtít nasát trochu letní atmosféry, tak sledujte můj instagramový, případně facebookový profil. Budu se snažit se s Vámi podělit o naše zážitky z cest :)

 

Velké poděkování patří mým partnerům VIVOBAREFOOT, MONTANE a PETZL, kteří mě vybavili na cestu špičkovými produkty! Jsem moc ráda, že tyto značky pocestují se mnou.