Byla nebyla běžecká sezóna 2017

úterý, 20. únor 2018

Shrnutí (ne)sportovní sezóny 2017 + pohádkově nalajnovaná sezóna 2018

Na běžeckou sezónu 2017 jsem měla velké plány. Na lednových Brtnických ledopádech jsme bojovali s přimrznutou sněhovou nadílkou. Soustředění se na lehké došlapy a víra, že se neproboříme pod ledovou krustou… samozřejmě jsme se všichni bořili.

Kysucká stovka byla pro tuto sezónu zrušená, tak jsme se začátkem března sešli alespoň v malé skupince nadšenců a vyběhli jsme v pátek večer z Kysuckého Nového Mesta po stopách této krásné stovky. Podmínky byly dost kruté, takové zimní. S naším poslabším morálem jsme se po výživné 50ti kilometrové noční procházce s Přemou trhli a v Čadci jsme sedli na vlak směr Morava. V březnu jsem s kamarády ještě stihla vyjet na Jižní Moravu, kde jsme v rámci 3denního soustředění zahájili cyklistickou sezónu (a já konečně pořádně vyjela se svým novým dítětem, Eliškou s rodokmenem z rodiny amerického Treku). Aby toho kola nebylo málo, nechala jsem se v březnu zlákat ještě na velmi netradiční disciplínu: outdoorový víceboj 3 členných týmů O Trofej Outward Bound  - to jsem nečekala, že si poslední usněžený den pro zimu 2017 vychutnám v sedle trekového kola!

20170605 224424Začátek dubna jsem se pokusila rozběhnout na Ještěd Sky Race. Oproti loňskému heroickému výkonu jsem se tentokrát ve výsledkové listině zařadila mezi „prostě nějak doběhla“. Ale bylo fajně! Další akcí byla Lazova stovka. Pro mě již pátá účast. Se startovním číslem „päť“ si Peťka konečně doběhla pro první místo mezi ženami. A nebylo to zadarmo – myslím, že právě tam jsem si načala kolena, když jsem nerozběhaná cupitala za vidinou nejvyššího umístění po nekonečných asfaltových rovinkách. Ne, trailový turista by neměl bez tréninku běhat po asfaltu!

V květnu jsme vyrazili pro změnu do Polska do nenápadné oblasti Malopolsko. Kopečky nijak extra vysoké, ale sem tam s pěkně zrádným technickým výstupem či sestupem, něco ve stylu hangu na beskydský Smrk. Počasí luxusní (teploučko bylo), organizátoři sympaťáci, trasa krásná, ale tak trochu nekonečná. Ačkoliv se mi zdálo, že se strašně vleču, doběhla jsem po 170ti kilometrech spolu s Dalikem pro první příčku v celkovém umístění.

Po Malopolské 100mílovce jsem si splnila jeden neběžecký sen. S Rišom jsme naložili do auta silničky a vyrazili jsme do Itálie, do centra dění 100. ročníku Giro d´Italia. Samozřejmě jsme se načasovali tak, abychom závodníky zastihli na horských etapách a nevynechali jsme ani výstup na legendární Stelvio. Poprvé v životě jsem si na kole vyšlápla cestu na vysokohorské sedlo. Já se tam musím s Eliškou někdy vrátit! Jo, taky jsem v Itálii zažila první velký pád na kole. I přes vysokou rychlost při pádu jsme s Eliškou naštěstí obě vyvázly jen s oděrkami. Moje levé koleno dobité od skal a drobných pádů z trailů dostalo nové jizvy, no dáma jak se patří!

V červnu začaly problémy s koleny. Na start Štefánik Trail jsem se sice postavila, ale po 5km jsem věděla, že je zle. Zapíchla jsem to na první občerstvovačce. V domnění, že jsem jen přetížená, naordinovala jsem si pauzu od běhání. Když mě koncem června stále píchalo v koleni (i při chůzi do kopce), navštívila jsem doktora. A né jen tak ledajakého! Doktor Holibka je evropská špička, mj. mu prošla pod rukama spousta profesionálních sportovců. Verdikt byl překvapující: „Artroskopie menisku, pokud chcete nadále sportovat.“ S pláčem ruším týdenní dovolenou v horách, Nízkotatranskou stíhačku (ve dvojici s Jirkou), závod Montane Lakeland 100 v Anglii (ve dvojici s Paloncem). Nastupuji do špitálu na několikaminutový zákrok, po kterém se sápu 3 týdny bez došlapu o berlích. Plán zní jasně: 7,5týdne po operaci mě čeká L´Echappee Belle v Beledonském masivu. Maximální péče, rehabilitace, masáže, cvičení, protahování, frutariánská strava… Na konci srpna hrdě přijíždím z Francie s finišerskou vestičkou jako 4.žena, která protla cílovou pásku a zároveň jako první sporťák z ČR, který do cíle vůbec dorazil.

Jen pár dní po výletu ve Francii se vracíme s Marťasem na místo činu, tedy stejně jako v roce 2016 na start brutálního trailového pouťáku Tor des Geants. Martin dokončí, ale já to po 200km balím (asi oslabená imunita, prochladnutí v ledovém větru, asi celkové vyčerpání organismu). Z TORu 2017 odjíždím se slzami v očích, ale také s videozáznamy v telefonu, ze kterých sestříhám svou první videoreportáž (termíny promítání najdete ZDE).

Začátkem října podstoupím plánovanou operaci druhého kolene, následuje již známé období rehabilitací. Trochu se začnu rozbíhat až v prosinci, kdy se vracím do Malopolské oblasti, tentokrát na zimní horský maraton. Cílový čas nestojí za řeč. Důležité je, že koleno drží a já se opět můžu potulovat po horách. Závěr roku jsem věnovala především zocelování se ve formě dlouhých treků na těžko. Nejvýživnější z těchto výletů byl jednoznačně povánoční přechod VeľkejFatry a části Nízkých Tatier.

Množství odsportovaných kilometrů a výškových metrů odpovídalo zdravotní kondici. Pěkné shrnutí již tradičně nabídl portál strava.com.

echappe belle 2017 thomas capelli 10 36919743392 o

O co jsem přišla v sezóně 2017, o to více si chci užít sezónu 2018! Až se bojím vyslovit nahlas své představy, těším se raději tak nenápadně, abych to nezakřikla. No pokud se tato sezóna vydaří alespoň trochu podle plánů, tak to bude pecka!

Když jsem se v roce 2015 vrátila z týdenní dovolené na Madeiře, tak jsem věděla, že se na ten pohádkový ostrov ještě někdy vrátím. Plán byl vzít tam jednou své děti a projít si s nimi stezky podél levád. Děti jsem si sice ještě pořídit nestihla, ale něco mě osvítilo a já jsem z nějakého důvodu rozhodla, že se nutně musím zúčastnit závodu Madeira Island Ultra Trail 2018. Navíc, to je osudové načasování, když na Madeiře „oslavím“ narozeniny a potom úderem půlnoci vyběhnu na trať jednoho z nejkrásnějších ultra, jaký jsem absolvovala…

Osud mi zamíchal do karet ještě jeden návrat na již absolvovanou závodní trasu, a to Orobie Ultra Trail. V roce 2016 jsem svým výkonem překvapila nejen sebe (15.celkově, 1.žena). Mám trochu obavy, že tentokrát zklamu, protože takovou formu jako před 2ma lety, to už asi nikdy nenaberu. Ale cílem číslo 1. bude jít tam kvůli sobě, pro zážitky, pro pohyb v krásných horách!

Naopak zlepšení bych tentokrát chtěla dosáhnout na trati srpnového L´Echappee Belle, který jsem v roce 2017 dokončila s minimální přípravou a téměř bez tréninku (po rehabilitacích po artroskopii kolene). Tento rok snad budu mít před odjezdem do Francie více naběháno, takže naděje na lepší čas v cíli je!

PŘEDBĚŽNÝ KALENDÁŘ jaro-léto 2018:

17.2.          Maratón Pohronským Inovcom                          Slovensko                                  42km / 1500m+
17.3.          KRAZ - orientační závod 4 členných týmů          Moravský Kras                    
14.4.          Ještěd Skyrace                                                         Ještěd                                        24,5km / 1600m+
28.4.          Madeira Island Ultra Trail                                     Madeira                                    115km / 7200m+
8.6.            Scenic Trail                                                              Švýcarsko                                 113km / 7400m+
30.6.          Olympus Mythic Trail                                             Řecko                                        100km / 6400m+
1.-8.7.        Pozávodní turistika v okolí Olympu                     Řecko
28.7.          Orobie Ultra Trail                                                    Itálie                                          140km / 9500m+
10.8.          Pozn.: promítání videoreportáže Tor des Geánts 2017 v rámci víkendu H8
11.8.          Hostýnská osma                                                      Hostýnské vrchy                     65km / 3000m+
18.-25.8.   Aklimatizační dovolená v horách před EB           Itálie
31.8.          L´Echappe Belle                                                      Francie                                     144km / 11100m+

 

Plány jsou velké. Touha po pohybu v horách také. Už se do těch kopečků těším.

Mějte krásný rok 2018. Přeji Vám, aby se ty Vaše běžecké a turistické sny naplnily a abyste je absolvovali ve zdraví! Třeba se někde na kopci potkáme ;)

 Děkuji mým partnerům, kteří mě v pohybu po horách podporují, v dobrém i zlém!

sponzori vivo montane petzl drcool

 

 

 

 

Napsat komentář

Komentujete jako host.

Copyright © Petra Mücková. Všechna práva vyhrazena.

richta.cz