Ještěď SkyRace: Hobbíci, pojďte porovnat síly s elitou! Hobby runners, come to compare your effort with elite!

úterý, 19. duben 2016

Ještěď SkyRace 2016montaneUK ConvertImage

24,5km / 1550m+ / 2:30:53h

výsledky / results zde / here

strava.com aktivita / activity zde / here

 

ROLL DOWN FOR ENGLISH VERSION

 

Velmi dlouho jsem se chystala na návštěvu Liberce za svou rodinou, ale vždy byl nějaký důvod, proč jsem se na tu dalekou cestu nevydala. Díky hlavnímu organizátorovi závodu Honzovi však přišlo další lákadlo a tak jsem spojila příjemné s příjemným a v autě ve složení rodina, běžec, fotograf a fanoušek jsme vyrazili do Severních Čech.

Rodina mě celý pátek večer uklidňuje, že možná v sobotu pršet nebude. Mě ovšem pochmurné počasí nijak nerozhodí, koneckonců mám nové zásoby povedených hadříků od MONTANE, to se to poběží! V sobotu předpověď vychází na 100% a těsně před startem se začíná zatahovat a lehce poprchávat. V 11hod to vypuká. Banda téměř 500 běžců a turistů vyráží na 24,5km dlouhou naučnou stezku přes Ještěd. A začínáme hned stoupáním – tak to mám ráda. Zezačátku mi trvá, než se trochu ustálí dech a než si zvyknu na zátěž. My dálkoplazi se adaptujeme na vytrvalý pohyb trochu déle. Nejsem ale jediná – v prvním stoupání intenzivně vnímám, jak naokolo všichni funí, dýchají a lapají po dechu. Doslova jako stádo splašené zvěře. 

Ačkoliv podle profilu trasa vypadala hrozivě vertikálně, ve skutečnosti se mnoho úseků natáhlo do běžeckých pasáží. Jak mě upozornila Zuzka – na téhle trase si nemáš kdy odpočinout, stále se musí makat. Ty běžecké pasáže jsou ale pro mě nejnáročnější a předbíhají mě ti, které jsem „dala“ v prudkém stoupání, popř. techničtějším seběhu. Po prvních kilometrech jsem trochu nesvá, nejsem zvyklá na tak ostré starty. Chvilku dokonce přemýšlím, jestli si neubliknu. Tyhle nežádoucí stavy ale naštěstí brzy přejdou a já se cítím čím dál lépe. Uklidňuji se vědomím, že mi o nic nejde – mohu jen mile překvapit.

Na první občerstvovačce mě vítá Martin, zástupce Vertical Trade, který mi přišel zafandit (a tak trochu zkontrolovat – takže žádné flákání!) O kousek dál z mlhy slyším známé hlasy. Ano, tahle banda jsou mí rodinní příslušníci a parádně mě povzbuzují :) Do toho všeho potkávám na trase na každém rohu fandícího Jendu se zvoncem – ten chlapec se snad umí teleportovat!

S přibývajícími kilometry v nohách jako bych nabírala sílu. Obzvlášť mi dnes chutnají stoupání, hlavně to nejprudší. Stačí předběhnout ze dva soupeře a ego mi roste tak, že zůstávám zařazená v druhém jízdním pruhu a s překvapivou lehkostí si vychutnávám další borce. Někteří mě na oplátku sice zase předběhnout v běžeckých pasážích, ale v celkovém pořadí se pomalu ale jistě deru na vyšší pozice.

12

 

 

 

 

 

 

 

 

3

4

 

 

 

 

 

 

 

 

 Při druhém průchodu vrcholu Ještědu se už ani nezdržuju na občerstvovačce, vystačím si se zbytkem gelu, který jsem si vzala z vlastních zásob. Těsně před posledním seběhem začínám cítit náznaky křečí v lýtkách. Ještěže to při seběhu můžu pustit dolů, tohle načasování bylo LTT (len tak tak)! Posledních 150m před cílem dobíhám ještě jednoho borce a někdo z fanoušků kříčí „ber ho!“ Tak ho tedy ještě líznu a z posledních sil dobíhám do cíle v neuvěřitelném čase 2:30:53! O takovém výsledku se mi ani nezdálo. Ve výsledkové listině jsem mezi českou běžeckou špičkou nakonec obsadila krásné bramborové 4. místo v ženách a 56. místo celkově!

Ve finiši nás za odměnu čeká výborný vegánský oběd (i masožravci měli své menu). Naše auto-posádka jde hodit teplou sprchu na barák k mému strycovi a ohřátí a voňaví se vracíme na místo činu, kde probíhá vyhlášení závodu a pozávodní mecheche ve formě živých koncertů.

Krásný úvod sezóny, na kterém jsem se přesvědčila, že předsezónní přípravy k něčemu byly. Tohle byla ovšem jen zahřívací zkouška před stovkařskou sezónou ;) Velké díky patří mé rodině za poskytnuté zázemí, Martinovi z Vertical Trade za podporu a všem ostatním, kteří mi také fandili. Honzovi za organizaci prvního ročníku Ještěd SkyRace patří hluboká poklona! Příští rok dopiluje drobné nedostatky jako navigaci na křižovatkách na trase, upevnění startovních čísel a koryto s vodou v cíli a bude to už asi úplně dokonalá akce!

Jested

 

ENGLISH VERSION:

I was about to visit my family in Liberec for such a long time. But there was always any reason why I didn´t make this long way trip. This year my friend Honza organized a new race on Ještěd hill (in Liberec) and that was another one great reason why to go there. We (family, runner, photographer, fan and me) filled the car and went to the trip to North Bohemia.

I spent the Friday evening with my family. Everybody was hoping it´s not going to rain tomorrow. But I don´t mind bad weather. Finally, I got some new MONTANE clothes so I´m perfectly prepared for any weather conditions! The weather is right according to the forecast on saturday forenoon: before the race start it starts to rain a little. At 11 a.m. the group of almost 500 runners and tourists goes on 24,5km long hiking educational trail through the Ještěd hill. There is an uphill on the beginning – that´s how I like it! It takes me some time to acclimatize for the race load and stabilize my breath. I´m used to long distance races and normally I have much more time for the “start up”. But I´m not the only one who can´t breathe easy in the first uphill. I perceive very strongly how all runners around me are gasping. Like a flock of wild animals.

The race profile seemed to be too vertical. Finally, there were surprisingly many parts where it was possible to run. My friend Zuzka was right when she told me “There is no part where you could have a rest on this track, you have to push the tempo all the time!”. Running parts are not my favourite. Many people are faster than me here (also these runners who I overtook in uphill). I don´t feel very well after first kilometres at such a high pace. Thinking about vomit for a while… Fortunately I feel better after another kilometre in my legs. I calm down myself – there is no reason for stress, I could only surprise pleasantly ;)

Martin, the representative of Vertical Trade company (my sponsor) is waiting on the first refreshment point. He came here to encourage me (and check my effort - I should do my best). A few kilometres later I can hear known voices – yes, it´s my family who is encouraging me :) And there is another one great fan on the track – Jenda, with a huge bell. I met him about 5 times on the track, I think he can teleport himself :D

Longer I´m on the track I can feel better and stronger. Especially in uphills I´m really fast today and I overtake many people here. Some people overtake me back later but overall I move forward in raking. I skip the last refreshment point and go directly to the finish. I can do it with the rest of energy gel from my pocket. Close to the finish I start to feel cramps in my calves. I´m lucky there is only the final downhill and I can “relax” my calves and let my body run down as fast as possible. In last curve I catch some runner and I can hear some voice of a fan “Overtake him!” So I push the tempo and do it :)

I crossed the finish line with a time 2:30:53! I never dreamed about such a great race time. I occupied the 4th women and 56th overall position between Czech runner’s elite!

We got a beautiful vegan lunch in the finish. Later we went to my family´s house to have a hot shower and then we came back to race area. There was an award ceremony and a big party with a live music. It was a great beginning of a race season for me. I made sure that my preparation for this season was proper. But this was only a “warm up” before my ultra-trail season :) I have to say big thanks to my family, to Martin from Vertical Trade and to all of my friends who encouraged me. Honza deserves big applause for a nice race preparation. There were some little deficiencies but I´m sure he will fix it and it´s going to be a perfect race without any mistakes next year!

cilova

 

Napsat komentář

Komentujete jako host.

Copyright © Petra Mücková. Všechna práva vyhrazena.

richta.cz