OTOB 2017 - outdoorový víceboj 3 členných týmů

pondělí, 01. květen 2017

O Trofej Outward Bound 2017

28. 4. - 1. 5. 2017

Outdoorový víceboj 3 členných týmů

Výsledky zde

Foto: bude

Moje aktivita na strava.com zde a zde a zde a zde

Víte, co je to Outward Bound? Já jsem se s tímto pojmem setkala poprvé, když mi napsal Jirka a nabídl mi možnost zažít tuto akci na vlastní kůži. Tým pod záštitou outdoorového obchodu Hanibal musel z důvodů nemocí a zranění měnit na poslední chvíli složení a já jsem byla jedním ze šťastlivců, kteří se vydali na víkendové dobrodružství „O Trofej Outward Bound 2017“.

S nabídkou účasti jsem téměř hned souhlasila. Taky mi to Jirka podal jako vytrvalostní týmový závod na kolech, v rámci kterého budeme řešit pár logických hádanek. A já jsem přeci relativně zdatný cyklista. A prý to nebude jízda v těžkém terénu (v povinné výbavě je horské nebo trekové kolo). Panika, stres – jsem schopna do 2 dnů zajistit servis na mém trekovém kole, nainstalovat na něj nosič (asi ten z mého 20let starého horáka) a sehnat někde brašny na kolo? Ano, to nějak zvládnu, taková nabídka se přeci neodmítá, Jirko, jedu!

20170428 18412820170428 191111

Ve středu dávám kolo do servisu a půjčuji si brašny na kolo (děkuji, Ilonko!), ve čtvrtek dávám do výroby přípravek na uchycení nosiče, v pátek vše montuji na kolo a později zjištuji, že brašny nemůžu v závodě použít, protože nemám vhodný nosič, který by ochránil brašny před kontaktem se špicemi kola… Ale já mám taky moc pohodlný batoh, takže těch pár věcí dám nakonec na záda a spacák s karimatkou připevním gumicukem na nosič.

V pátek před polednem sedám do vlaku, v Brně se připojuje Jirka. Vystupujeme ve Světlé nad Sázavou a přesouváme se na registraci na základnu v rekreačním středisku Ředkovec. Za chvíli přijíždí také 3. člen našeho týmu Ondra a můžeme si vyzvednout startovní balíček a dát zkontrolovat povinnou výbavu! Sice jsme v tomto závodu úplní začátečníci, ale nedalo nám přihlásit se v kategorii REKREačních sportovců. Přeci jen jsme sportovně aktivní, máme za sebou nějaké ty sportovní extrémní situace a zážitky, tak se v duchu fair play řadíme mezi REPRE týmy. Tým HANIBAL tedy startuje OTOB 2017 ve složení:

Jirka – kapitán týmu, gentleman a věčný optimista, hlavní postava v boji o „Cenu sympatie“

Ondra – přistupuje k závodu v duchu „pomalu a jistě“, nejlepší orienťák a navigátor, který nám bezpochyb ušetřil spoustu kilometrů a času (několikrát se stalo, že Ondrova orientace a navigace byla přesnější než vyznačení kontrolních bodů v mapě)

Peťa – její nejsilnější disciplínou byla cyklistika, což jí v týmové hře bylo tak trochu prd platné, tak na sebe alespoň vzala roli fotografa a v disciplínách mimo kolo se snažila tým nebrzdit

 20170428 21434720170429 062949

Nikdo z nás nevěděl, co přesně má od celého víkendu očekávat. Celá akce byla tak trochu tajemná a když do ní jdou sportovci, kteří zažívají OTOB poprvé, tak je prakticky nereálné dosáhnout v závěru na přední příčky v pořadí. A vůbec sbalit se správně na takovou akci, když ani nemáte pořádně představu, co se bude dít, je taktéž prakticky nemožné. Jak to tedy vše probíhalo:

V pátek večer se přesouváme na úvod celé akce, na hrad Lipnice nad Sázavou. Úvod, pravidla, představení týmů a začínáme. Z hradu se dostaneme jen tehdy, když vyluštíme 13 hesel. Hesla se nachází v areálu hradu a jedná se vlastně o různé logické hádanky. V reálu snad nejde vyluštit všech 13 úkolů za 2 hodiny, proto se od určitého okamžiku snižuje počet hesel potřebných k opuštění hradu. A méně hesel = méně bodů pro tým. Brány hradu se před námi otevírají po vyluštění asi 5ti nebo 6ti hesel - fakt to bylo náročné. Ještě před odjezdem si ale jdeme zakreslit do mapy kontrolní body, na které budeme zajíždět. Body jsou vyznačeny vždy písmenem (např. M – mlýn, V – vrchol, P – památník, …) a číslem (1 až 7). Pro získání co nejvyššího počtu bodů je potřeba sbírat kontroly pod stejným číslem, nebo písmenem (tj. snažit se vyplnit v kontrolní tabulce co nejvíce kontrol ze stejných řádků/sloupců).

Po úvodní hradní hře jsme pěkně promrznutí. Rtuť teploměru se tak tak vytlačila nad nulu, z nebe padá mokrý sníh. Původní taktika byla sbírat kontroly přes celou první noc, krátký spánek si necháme až na druhou noc. Na ultra-trailech přeci běžně vydržím běhat první noc. Jenže běh a jízda na kole jsou tak trochu jiné disciplíny. U kola to prostě takto nefunguje, je potřeba mnohem větší soustředění – obzvlášť na orientačním závodě v terénu.

Hned za prvním kontrolním bodem nás Ondra naviguje naprosto šíleným terénem. Kameny, kmeny, bláto a kaluže jsou ve sněhovo-dešťové noční fujavici pro nezkušenou bajkerku opravdovou lahůdkou! OK, pochopili jsme, že se musíme držet více asfaltových cest. Cca po hodině jízdy ve sněhu a dešti jsou chlapi už totálně promočení (já nee, protože jsem si rozumně oblékla goretexovou bundu a pertexové kalhoty od MONTANE). Ruce a chodidla ale máme promrznuté všichni. Jakmile vjedeme do Světlé nad Sázavou a pouliční lampy prozradí, jak silným lijákem projíždíme, měníme taktiku na „hledáme bus zastávku a jdeme se ohřát a vyspat“.

Někdy po 5.hodině vyrážíme na cestu, protože přejezdy do 2. zóny jsou otevřené jen do 7hodin. Zóny 1 a 2 jsou odděleny silnicí I.tř. číslo 38. Po této silnici nesmíme jezdit, můžeme ji křížit pouze ve 3 stanovených branách. Na bráně si značíme do mapy kontrolní body zóny 2 a zároveň dostáváme harmonogram dnešního dne. Kromě sbírání kontrolních bodů nás čekají tři bodované hry, na které musíme přijít včas (jinak hrozí 100 bodová pokuta za pozdní příchod):

Hra č. 1 – Do kola: 24minut Le Mans, aneb štafetový závod na koloběžkách.

Hra č. 2 – Do sebe: výjimečně relaxační (až meditační) aktivita, dokonce pod střechou (v tělocvičně)

Hra č. 3 - Do ztracena: orientační týmová hra, na kontrolních stanovištích plníme různé úkoly

20170429 072102

20170429 19073420170430 073837

Máme odehráno, sbíráme ještě poslední body v zóně 2 (mj. na nejvyšším vrcholu CHKO Železné hory – Vestec a na vyhlídce u Štikovské lípy). Před 23.hodinou přejíždíme bránu do zóny 1 a zapisujeme se na druhý blok her. Kousek za „hranicemi zón“ nacházíme pěknou bus zastávku, ve které máme na rozdíl od prvního spaní dostatek prostoru pro sebe i pro kola. Osud tomu ale chtěl, abychom si v zastávce více naprdě zatopili a za pár minut se za okny zjevily další 3 čelovky. Vyčerpaným chlapcům samozřejmě začneme uvolňovat prostor. Zastávka je velká tak akorát pro 6 kol a 6 karimatek ve stylu „na sardinky“. Za tento čin nás chlapci nominovali na cenu Fair play, kterou jsme nakonec v hlasování také získali.

20170429 174303

20170430 070725

V 5hodin zvoní budíček, chlapci se celkem rychle balí a vyráží, to my si ještě vychutnáváme ranní kafe a čaj (Jirko, díky také za ty super fíky!) Schmátneme ještě nějakou tu kontrolu a jdeme na druhý blok her (který mi byl mnohem více sympatický):

Hra č. 1 – Do bezpečí: opáčko z kurzu první pomoci – simulace nehody u jezera v lomu

Hra č. 2 – Do výšky: supr trupr adrenalinové lanové překážky (u big swing jsem si zavýskala jako už dlouho ne)

Hra č. 3 – Do kupy: soutěž 2 týmů, stavba voru a převoz lidí a kol na druhý břeh jezera

20170429 15420720170430 123332

Máme poslední hodiny na sesbírání bodů v zóně 1. Únava je cítit, jízda na kole nabírá silně rekreační tempo. Ale jsme tady pro zábavu, nebojujeme o život! Před 16.hodinou se všechny týmy shromáždí nedaleko základny a čeká nás poslední hra „Dutlon“. Jedná se v podstatě o překážkový běh typu „spartan race“. Po pátečním vytrvalém dešti je půda kvalitně rozmočená, takže trať je opravdu výživná. Každý tým musí oběhnout 6koleček. Moje tělesná schránka bohužel trochu zaprotestovala a musela jsem tuto disciplínu nechat na kluky – oba si tedy vychutnali trať 3x a bylo to vskutku intenzivní!

Poslední fází závodu byla velmi příjemná – návrat na základnu, teplá sprcha, večeře, vyhlášení výsledků, posezení u kalíšku, spánek v postelích…

20170430 200434

Z tohoto víkendu si odnáším spoustu zážitků a pocitů. Čím více nad tím přemýšlím, tím více nacházím. Na pohled sportovní aktivita, souboj týmů. Ve skutečnosti jsme ale byli „přinuceni“ spolupracovat nejen s členy svého týmu, ale také s ostatními týmy. Rozdělovat si úkoly, role. Volit správnou taktiku, načasování, přesuny, doplňování energie… A jak jsem zastáncem vyhlazeného asfaltu a silničního kola, tak musím uznat, že mě svým způsobem jízda na kole v terénu hodně učarovala. Bylo to zábavné, místy lehce adrenalinové. Jsem velmi ráda, že jsem mohla tento netradiční víkend zažít. Díky Hanibalu, díky Jirkovi, že mě vzal do týmu! A velké díky organizátorům za celou akci. Organizační tým byl opravdu početný, sešla se tady spousta nadšenců a dobrovolníků, kteří do toho vložili obrovskou energii.

 

Napsat komentář

Komentujete jako host.

Copyright © Petra Mücková. Všechna práva vyhrazena.

richta.cz