NEPÁL 2015 – další kapitola z knihy uskutečněných snů

sobota, 16. leden 2016

V minulosti mě ani nenapadlo, že bych ve svém životě mohla spatřit vrcholky himalájských velehor na vlastní oči. Dokud se Adam nezeptal: „Chtěl bych jet do Nepálu, podívat se na základní tábor pod Everestem. Nejela bys taky?“ Na takovou otázku nelze odpovědět jinak než kladně. Cože, já uvidím Himaláje? Chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomila, že je to realita!

Bez nosičů, bez průvodce, pěkně na vlastní pěst. Žádné přehnané plánování itineráře. Půjdeme, jak nám budou síly stačit. Zastavíme se, kde se nám bude líbit…

Fotky – viz Pinterest

Nepal1

 

ZÁPISKY Z CESTOVATELSKÉHO DENÍKU:

SOBOTA 7.11.2015 + NEDĚLE 8.11.2015

Ostrava – Praha vlakmo, na čas. Letíme Praha – Abu Dhabi – Kathmándú

Přilétáme do Kathmándú, kde máme rezervovaný hotel hned u letiště. Sice jsme nedopatřením zarezervovali nocleh o jeden den později, ale recepční nám ochotně přehodil datum na dnes :) Ubytujeme se a hledáme vhodné místo na naplnění žaludků. Můj book-guide nabízí mnoho restaurací v centru města (což je z ruky) + jmenuje jeden konkrétní podnik kousek od nás. Tradiční nepálskou kuchyni si nechceme nechat ujít, vydáváme se do večerního města, kde ulice vypadají více trailově než stezka na Lysou horu, tady se na dlažbu nehraje. Po několika minutách strávených v černých uličkách docházíme na hlavní ulici, kde nám ochranka otevírá bránu do luxusního areálu nabízejícího několik druhů kuchyní. Vybíráme tradiční nepálskou večeři o 6ti chodech (ta nejmenší) a jsme několikrát upozorňováni, jak hodně drahá tato restaurace je! Ještě nikdy mi nenosilo na stůl jídlo 5 lidí najednou. Nezapomenutelný zážitek za 50USD na hlavu (na nepálské poměry opravdu hodně drahá záležitost).

 

PONDĚLÍ 9.11.2015

Kathmándú (1800m) – Lukla (2850m) – Namche Bazaar (3400m)

Cca 27km, záznam z treku na strava.com zde

Brzy ráno vycházíme na letiště, dorážíme v 5am na místo a kupodivu do půl hodiny jsme odbaveni. Po 6am nastupujeme do autobusu, obsluha letiště si nás dokonce přepočítá a zjišťuje, že 2 pasažéři chybí. Tož ještě někoho přibere a hurá do letadla… letadýkla. Sedíme ve 2. řadě a přes otevřené dveře do kokpitu sledujeme každý pohyb pilotů. Let probíhá hladce, přistání na jednom z nejnebezpečnějším letišti světa se neobešlo bez několika smyků, ale nakonec ve zdraví vstupujeme na území Lukly a začínáme naši cestu pod nejvyšší horu naší planety.

Projdeme hlavní ulici Lukly a přecházíme do údolí, kterým postupně podél řeky dorazíme až do města Namche Bazaar. Běžně tady turisté dojdou až za 2 dny, několik takových skupin cestou předbíháme, se 14kg na zádech, ufff. Na konci dne mám celkem dost. Po 4pm docházíme do města. Ubytujeme se v „de-luxe“ pokoji s teplou sprchou!! (v Kathmándú jsme taky měli koupelnu, jen ta sprcha byla spíše studená). Na ulici jsme narazili na místní hospodyni, která nás pozvala na večeři k ní domů. S výhledem do kuchyně i na dětský pokoj, vlastně na celou domácnost, která je tvořena jednou větší místností.

Večer na několik minut zapínáme v ledovém pokoji plynový vařič. Přichází na mě bolehlav, v noci vypiju asi 0,7l vody. Po pár minutách se přemisťuju na WC a vše jde ven, všemi směry. Konečně se mi ulevilo a usínám. Samozřejmě za vinu dávám té nedopečené bramborové placce, kterou jsem si dala v hotelové restauraci, abychom neurazili hospodského (v Nepálu je zvykem, že se stravujete na stejném místě, jako spíte – ubytování je velmi levné, hoteliéři/chataři mají zisk z restaurace).

 

ÚTERÝ 10.11.2015

Namche Bazaar (3400m) – Everest View Hotel (3880m) – Khunde village – Namche Bazaar

cca 16km, záznam z treku na strava.com zde

Dobře se vyspíme, v místní pekárně posnídáme a jdeme na lehko na aklimatizační procházku směr hotel Everest View. V horách se ale po 12h často zatahuje, azuro vystřídá šedý mrak, tak se z vyhlídky vracíme zase do Namche.

 

STŘEDA 11.11.2015

Namche Bazaar (3400m) – Everest View Hotel (3880m) – Dole (4100m)

cca 17km, záznam z treku na strava.com zde

Brzy ráno vyrážíme na čaj do hotelu Everest View. Adam tady točí (teda já ho natáčím) děkovný spot (pro shlédnutí roluj odkaz až dolů) pro vyhlášení australských cyklistických ocenění - vyhrál cenu lidu jako nejoblíbenější australský cyklista. V pekárně v Khumjung posnídáme, Adam si vyřizuje online povinnosti (mj. uploaduje video nedočkavým protinožcům) a pokračujeme dále na sever, nahoru. Také ceny jdou rapidně nahoru (1l vody šlo koupit v Lukle za 80Rp, v Namche za 100Rp, od 3900m už za 200Rp. 100Rp = 24Kč.

Z městečka Mong (3900m) klesáme cca 300 výškových metrů k řece, abychom to vše mohli zase nastoupat. Cestou do vesnice Dole nás pohltí mraky, voda v řece částečně mrzne, vodopády se mění na ledopády. Adam dnes nemá svůj den – nevíme, jestli jde bolest hlavy od krku (od batohu) nebo od výškové nemoci. Je pravda, že postupujeme hodně rychle, do Dole docházíme za 3 dny namísto doporučených 6ti dnů.

 

ČTVRTEK 12.11.2015

Dole (4100m) – Machermo (4470m)

cca 6km, záznam z treku na strava.com zde

Ráno dlouho spíme, nakonec se rozhodneme pokračovat v cestě nahoru. Celý den je krásně modrá obloha, často děláme pauzy a kocháme se. Dojdeme až do vesnice Machermo (pozn.: 300Rp za 1l vody). Čím jsme výše, tím je kupodivu levnější ubytování, někde nabízí 2-lůžkový pokoj i zadarmo.

V Machermu je nemocnice s dobrovolníky, kteří pomáhají nosičům i turistům trpícím výškovou nemocí. Zítra tam musíme jít na konzultaci, protože se o Adama začínám vážně bát (mě je tak standardně blbě, lehká slabost a únava).

 Nepal3

 

PÁTEK 13.11.2015

Odpočinkový den

Na doporučení doktora zůstáváme v Machermu a odpočíváme. V řece si vypereme prádlo. Již zkušeně jsme vybírali ubytování, do pokoje nám svítí přes den hodně světla a většinu dne můžeme sedět na nádvoří na slunci.

 

SOBOTA 14.1.12015

Machermo (4470m) – Dragnag (4700m)

cca 7km, záznam z treku na strava.com zde

Původně jsme pro jistotu ještě chtěli zůstat v Machermu (včera bylo špatně pro změnu mě – bolehlav a slabost). Nakonec se balíme a v 11am vyrážíme do vesnice Dragnag. Jdu velmi pomalu, cítím únavu. Máme pěkné ubytování. Zdá se, že 2 lůžkový pokoj s WC uvnitř budovy je v těchto výškách standard. Odpoledne mám mega bolehlav. Dám po 1 ibalginu 400, později přidám 2 paraleny. Trochu si pospím, navečer se hlava uklidní a já můžu konečně dopsat deník.

 

Nepal4

 

NEDĚLE 15.11.2015

Dragnag (4700m) – Gokyo (4800m) - Dragnag

cca 9km, záznam z treku na strava.com zde

Odpočinkový den. Spím až do 9.30am! Po snídani jdeme na procházku do vesnice Gokyo. Jdeme přes ledovec Ngozumpa. Sníh tu téměř není, je pár jezírek, většinou zmrzlých. Nejkrásnější pohled se nám naskýtá při výhledu na vesnici z ptačí perspektivy, vesnice leží na pobřeží obrovského jezera obklopeného horami. Obědváme v restauraci s výhledem na jezero. Cesta nazpět je pohodová, většinou z kopce. Ledovec je plný kamení a prachu.

 

PONDĚLÍ 16.11.2015

Dragnag (4700m) – sedlo Cho La Pass (5330m) – Lobuche (4910m)

cca 17km, záznam z treku na strava.com zde

Adam pro mě bezpodmínečně chce na dnes nosiče. Nosiči v Gokyu včera odmítli job na 1 den, nakonec se nabídl náš chatař (za 6000Rp za servis za sedlo Cho La, odkud uvidíme na vesnici Dzonghla). V 5am přijdeme dle domluvy do jídelny – tam všichni spí. Týpek nám přislíbí snídani na 6am, nakonec ji dostaneme až v 6.30am a náš chatař, který nejvíce spěchal, snídá jako poslední. Okolo 7am vyrážíme, tempo je hodně svižné. Skoro jsem nespala, takže energie na rozdávání nemám. Obdivuji Adama, že to zvládá tak rychle i s batohem na zádech. Posledních cca 300 výškových metrů je masakr, stoupák jako nikde jinde. Za sedlem je pár nebezpečných pasáží, cesta je pokryta ledem a sněhem. Jsem ráda, že máme na tomto úseku průvodce, který to tu zná. Zanedlouho nás chatař skásne a klesáme již bezpečnou cestou do vesnice Dzonghla.

Jsme vyřízení. Sedlo Cho La jsme zdolali za poloviční čas oproti tabulkovým hodnotám (4hod namísto 8hod). Předběhli jsme všechny výpravy, které vyrážely více než hodinu před námi, v restauraci v Dzonghle pak sklízíme jejich obdiv :D Poobědváme, nabereme energiia přestože se nám místní chata moc líbí, pokračujeme do vesnice Lobuche. V Lobuche se ubytováváme v zaplněné chatě – je vidět, že jsme na hlavním treku do EBC. O ničem jiném než o EBC se tu u večeře nemluví. Uvidíme zítra…

 

Nepal5 

ÚTERÝ 17.11.2015

Lobuche (4910m) – Everest base camp (5400m) - Lobuche

cca 22km, záznam z treku na strava.com zde

Ráno si přivstaneme, abychom stihli dojít do EBC i na kopec Kala Patar s výhledem přímo na Everest. Předpokládaná délka výletu je do 8 hodin. Jdeme na lehko, bez batohů. Adam nasadil zabijácké tempo – on letí, já mám plíce na cucky, výška 5000m+ je cítit. Brzy ho zkrotím. Přesto se pohybujeme mnohem rychleji než ostatní. Blížíme se k EBC, na jednom místě je tu hodně barevných modlitebních praporků a spousta lidí. Toto místo procházíme, vyfotíme se tu cestou nazpět, až tam bude méně lidí.

Jdeme podle kamenných mužíčků, cesta je ale čím dál méně viditelná. Blížíme se k ledové části ledovce, která je již nástupním místem při výstupu na Everest a Lhotse. Na zemi přibývá odpadků, najdeme také kamenné lavice. Brzy pochopíme, že jsme na místě skutečného základního tábora, ovšem po jarním zemětřesení je tu všechno zničené a turisté tady nemají přístup. Lehce panikaříme, protože najít cestu zpět nebude jednoduché. Pohyb v ledovci je hodně nebezpečný. Nakonec se ve zdraví vracíme zpět na stezku (Adam je hlavní orienťák) a vracíme se na místo s vlaječkama. Pojmenovali jsme si ho „fake“ EBC. Míjíme turisty, kteří nám gratulují k dosažení EBC, máme z toho srandu. Fotíme se na místě „fake“ EBC, vedle nás si natáčí video skupinka natěšených turistů.

Na Kala Patar už nejdeme – v domění, že jsme ze skutečného základního tábora Everest viděli. Večer se dovídáme, že ten vrcholek vlastně byla Lhotse, ne Everest. Nevadí, Everest jsme viděli z vyhlídky na hotelu nad Namche ;)

 

STŘEDA 18.11.2015

Lobuche (4910m) – Namche Bazaar (3400m)

cca 33km, záznam z treku na strava.com zde

Ráno v 7.30am vyrážíme z Lobuche a klesáme krásným údolím dolů do Namche. Ve vesnici Tengboche nabíráme síly v cukrárně, po X dnech máme kafe a já si dávám čokoládový koláč! Před Namche nás čeká poslední větší stoupání, následně známou cestou dolů do města.

Ubytujeme se v baru v americkém stylu a necháme si rozehřát saunu. Konečně sprcha! A teplá!

 

 

ČTVRTEK 19.11.2015

Namche Bazaar (3400m) – Monjo

Původní plán byl odpočinkový den v Namche. Město ale už známe. Taky se mi konečně podařilo najít poštu a odeslat pohledy (jedna místní paní přede mnou měla smůlu – potřebovala nakoupit známky, ale na poště je dnes  neměli, takže smůla, příště…) Pozn.:  pohledy dorazily do ČR po 8mi týdnech!!! Do poslední chvíle jsem neztrácela naději, že dorazí, ale příště bych je odeslala raději z Kathmándú :)

Nakonec se rozhodneme v Namche jen poobědvat a přemístit se do dalšího města. Klesáme až do vesnice Monjo, kde najdeme pěknou chatu s teplou sprchou. Ceny v restauracích o poznání klesají.

 

PÁTEK 20.11.2015

Monjo – Lukla (2850m)

cca 13km, záznam z treku na strava.com zde

Posledních pár kilometrů a co by nevidět jsme v Lukle. Dáváme si u jedné místní kuchařky poslední domácí tradiční nepálský oběd (nakonec i večeři). Dále káva ve „fake“ Starbucks a uleháme do postele v chatě hned u letištní runwaye. Zítra naše himalájské putování končí, letíme do Kathmádnú… Odlet z Lukly byl mnohem adrenalinovější než přistání. Tohle je prostě zážitek, který se nezapomíná.

Závěrem bych asi jen poznamenala, že na tento trek se skutečně můžete vydat bez průvodce. Stezky sice nejsou nijak značené, ale směr je zřejmý a většinou budete potkávat další turisty (i když my jsme šli údolími v opačném směru než většina turistů, až tolik lidí jsme proto nepotkali). Jedno je ale jisté - průvodce Vás usměrní při rychlosti výstupu. My jsme si neuvědomili, že výšková nemoc se může projevit o 2-3 dny později a našlápli jsme nahoru zezačátku příliš rychlým tempem. Pokud máte dobrou kondičku, bude těžké postupovat nahoru pomalu :) Ale celkový dojem z výletu je více než kladný! Hodně jsme se naučili, hodně jsme viděli a zažili.

Pro zajímavost ještě dodám, že na většině míst bylo možné v chatách zakoupit 24hodinové, popř. 4hodinové karty na internetové wi-fi připojení. Naopak signál pro mobilní telefon jsme chytili naposledy v okolí Namche, dále v údolích nikoliv. Téměř na každé chatě bylo možné (za poplatek) dobít elektronické přístroje, pokud zrovna neměli chataři poruchu na solárních panelech. Pokud budete mít s sebou lepší powerbanku, tak bez problémů s běžnou elektronikou přežijete. Co se týká veškerých víz, povolení a vstupů do národního parku - vše jsme řešili až na místě (víza na letišti, povolení a vstup do parku přímo na treku). Není nutné vyřizovat papíry předem v Kathmádnú (platí v 12/2015).

 

Na Kathmándú jsme si vyčlenili 1,5 dne, abychom stihli prozkoumat město. Nakonec nebylo až tak moc co zkoumat. Památky zničené, ulice špinavé, zaprášené. Centrum je plné obchodů, ale na žádnou kvalitu tady nenarazíte. Shodli jsme se na tom, že půl dne ve městě by nám stačilo. Naštěstí jsme tady našli nějaké pěkné kavárny a taky výbornou čínskou restauraci, takže jsme se zabavili gastronomicky :)

Pro zajímavost nahlédnutí do ulic v centru Kathmándú z taxíku zde.

Byl to krásný výlet. Tedy pro mě hlavně výlet, pro Adama spíše vědecko tréninková záležitost, aby si otestoval kondici při tréninku ve vysokých nadmořských výškách. Nakonec musím uznat, že já jsem měla z nadměrného přemnožení červených krvinek taky radost, protože zlepšenou kondici jsem poznala i já. Běželo mi to hezky nejen na 130km trati Pražské 100, ale i na 13km rychlo závodu Travný Trek. Takže jsme vlastně spojili příjemné s užitečným :)

Velké poděkování patří společnosti Vertical Trade s.r.o., která mě na cestu vybavila několika kousky kvalitního oblečení značky Montane.

 

Napsat komentář

Komentujete jako host.

Copyright © Petra Mücková. Všechna práva vyhrazena.

richta.cz