Na závod okolo Mt.Blancu v dovolenkové atmosféře - Francie 2014

pondělí, 01. září 2014

SOBOTA 23.8.2014

Brzy ráno vyjíždíme autem ve složení Naďa + Negussie + David + já. V podvečerních hodinách se blížíme k cíli – nekonečné serpentiny nás vyvedou až do výšky okolo 1700m.n.m. do dědinky Flaine, kde jsme ubytovaní v krásné rezidenci. Jen pár minut po nás přijíždí Hanka s Jurajom a malou Kristýnkou, kteří již mají za sebou týdenní relax v Provence.

 

NEDĚLE 24.8.2014

Po dlouhé cestě pohodlně dospáváme a užíváme si pohodové dovolenkové dopoledne. Jurko pohlídá Kristýnku a my se s Hankou vydáváme na malou procházku na jeden z vrcholků. Je to Hančina první procházka bez Kristýnky a Hanka vypadá moc natěšeně. Vybíráme si jednu z úzkých cestiček k vrcholu. Cesta se zužuje a je čím dál strmější. Když se Hanka rozhodne vyšplhat po jedné ze skal a okouknout terén těsně pod vrcholem, dá si skoro hlavičku s kamzíkem. A pak si uvědomíme – to nebude turistický chodník :D Ona je to kamzíčí stezka. Dolů se opatrně sesouváme asi 2x pomaleji.

Ještě v ten den jdeme na procházku s Kristýnkou. Hanka bere městský kočárek – však jdeme jen kousek dolů k jezeru. Z cestičky se vyklube lehký trek a tak snášíme poslední cca 1,5km kočárek na rukou. Nahoru je to ještě zajímavější, no celkem kvalitní trénink.

Večer ještě testujeme hotelové wellness – sauny i vyhřívaný venkovní bazén a vířivka přijdou vhod.

PONDĚLÍ 25.8.2014

Po dalším klidném dopoledni vyrážíme na procházku s Hankou, Jurom a Kristýnkou, tentokrát již s trekovým kočárkem. Kočárek dává ve stoupáních Jurovi zabrat, sem tam mu pomůžeme. Vystoupáme až k horní stanici sedačkové lanovky a Kristýnka tak překonává ve věku cca 10měsíců výšku 2200m.n.m.

V dalším stoupání pokračuji sama, terén začne být mnohem zajímavější a zábavnější. Z Col du Colonney (2321m) se otevírají krásné výhledy, pokračuju na Les Grandes Platieres (2480m), kde bych měla poprvé spatřit toho borce, okolo kterého se celý ten týden točí. Pan Mt.Blanc je ale dnes schovaný v mracích. Nevadí, i tak to byl krásný aklimatizační výlet.

 

ÚTERÝ 26.8.2014

Jediný vydatně upršený den. Naštěstí dnes mě čeká jen registrace na závod v Chamonix, žádné kopečky nejsou v plánu. Městečko kvůli počasí sice jen proběhneme, po registraci se alespoň na chvilku potkávám s částí ČeskoSlovenské výpravy dovolenkující v blízkém okolí.

V podvečer přijíždíme zpátky na hotel. Rychle se pobalit na závod (což u mě představuje asi 3hodiny příprav), rychlý relax ve wellness a dobroučká večeře s mými přáteli spolubydlícími.

 

STŘEDA 27.8.2014

Ve 3hod ráno s Jurom vyjíždíme směr Chamonix. Jakmile zaparkujeme, pustí mi Jurko ještě jeden rozlučkový song. Byl to kouzelný okamžik. „Dobrou noc“ řeknu po skončení písničky. Jurko se pousměje a popožene mě „žiadne dobrú noc, rýchlo na štart“. A tak tedy jdeme k organizátorům, kteří nás rozdělují do front na autobus. „Tak já idem, porozprávaj sa tu pekne s ostatnýma“ žertuje Jurko. A k neuvěření se hned vedle mě ozve Milan „Však tady se mluví česky“. Aby těch náhod nebylo málo, do minuty se za námi objeví ještě Martin a tak ve společnosti krajanů odjíždím do italského Courmayeuru na start TDS, mého vrcholu sezóny.

 

ČTVRTEK 28.8.2014

Po příjezdu ze závodu odpočívám a nabírám energii ve formě sladkého spánku a různých pochutin.

 

PÁTEK 29.8.2014

Dopoledne dopřávám tělu zaslouženou regeneraci ve wellness. Tohle jsou okamžiky jak ze snu – kdo si může jen tak po závodě lebedit ve vířivce s pohledem na Alpské vrcholky? No pro mě dokonalá dovolená.

Odpoledne vyrážíme s Davidem na poslední návštěvu do Chamonix, kde se startuje hlavní 100mílová trasa UTMB. Chytneme celkem dobrý flek za první zatáčkou od startovního oblouku. Užívám si té báječné atmosféry jásajícího městečka. Sejdeme se opět s mými ČeskoSlovenskými kamarády a přesouváme se k jejich hotelu do Saint Gervais, kde je první občerstvovací stanice UTMB. Nestíháme sice špici závodu, přesto si ve vydatném dešti užíváme skvělou atmosféru. Ze všech stran se fandí, přibíhají a odbíhají další a další závodníci. Přibíhá Martina, které uděláme na pár metrech s Honzou společnost a snažíme se ji povzbudit. Vím, jak hodně mě potěšili kamarádi na trati na mém TDS, tak snad jsme alespoň trochu nakopli i Martinu „do toho, drž se!“.

Pozdě večer se vracíme do hotelu. Vybalíme nákup a před balením ještě připravujeme bagetky na zítřejší cestu.

Byl to pro mě nezapomenutelný výlet. Za vše jsem vděčná hlavně Hance a Nadi a jejich rodině, kteří mě na tuhle akci nabádali a udělali mi skvělý doprovod. Velké díky nejen za finanční podporu, ale hlavně za to, že byli se mnou, fandili mi a věřili mi. Obrovské díky patří i všem ostatním, kteří mi počas závodu fandili na dálku a v neposlední řadě díky prodejně Mountland Bratislava za skvělou výbavu na závodě. Bez Vás všech bych si tento sen asi nikdy nesplnila.

8/2014

Napsat komentář

Komentujete jako host.

Copyright © Petra Mücková. Všechna práva vyhrazena.

richta.cz